��ɫֱ��

Pardubický kraj dlouhodobě spolupracuje s Univerzitou Pardubice a krajskými nemocnicemi na podpoře studentů zdravotnických oborů. Jedním z významných projektů je program mentoringu, známý také jako ����í�ԴDZ�á��í, který umožňuje studentům Fakulty zdravotnických studií získávat praktické zkušenosti pod vedením zkušených mentorů.

„Uvědomujeme si klíčovou roli zdravotnického personálu v péči o pacienty a dobře víme, jak je nepostradatelný pro chod nemocnic. Finanční příspěvek Pardubického kraje ve výši 400 tisíc korun pomůže zajistit kvalitní mentoring, který studentům umožní získat cenné praktické zkušenosti přímo v našich nemocnicích. Věříme, že právě tato forma individuálního vedení přispěje k jejich profesnímu růstu a motivuje je k setrvání v našem regionu i po ukončení studia,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Pavel Štefka.

Co je mentoring a jak probíhá?

Mentoring, neboli ����í�ԴDZ�á��í, je proces, kdy si studenti zdravotnických oborů osvojí praxi pod vedením zkušenějších odborníků, tzv. mentorů. Studenti se učí přímo na pracovištích, kde mentor sleduje jejich postupy a pomáhá jim s praktickými dovednostmi. Tento projekt se zaměřuje na studijní obory všeobecné ošetřovatelství, porodní asistence a zdravotnické záchranářství.

„Projekt MENTORING-STÍNOVÁNÍ nabízí jedinečnou příležitost pro studenty, kteří tak mohou být na praxi vedeni jedním zkušeným mentorem. Právě individuální podpora a přímý přenos znalostí a zkušeností je zásadní při vstupu studenta do klinického prostředí. Mentor může studentovi poskytnout nejen bezprostřední zpětnou vazbu, ale i psychickou podporu a uvést ho do profese svou osobností a zkušeností. Mentoři se pravidelně scházejí na fakultě, aby mohli svoji mentorovanou praxi zlepšovat,“ říká děkan Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice Karel Sládek.

Podpora pro 300 studentů ročně

Celkové náklady na realizaci činí bez mála 1,2 milionu korun. Dotace ve výši 400 tisíc korun od Pardubického kraje bude použita na financování odměn pro mentory a náklady spojené s realizací programu. Mentoring trvá obvykle 2 až 4 týdny podle požadavků daného studijního programu.

Projekt „Finanční příspěvek na zajištění mentoringu“ má za cíl nejen zlepšit praktickou přípravu studentů, ale také podpořit jejich uplatnění v Nemocnici Pardubického kraje. Očekává se, že se do něj zapojí přibližně 300 studentů ročně pod vedením zhruba 100 mentorů. Program je naplánován až do konce roku 2025.

Věra Málek Říhová
oddělení komunikace a vnějších vztahů
Pardubický kraj

Co mají společného nová testovací sada na poruchy chuti, zařízení k nakládání letadel a desková hra pro záchranáře? Všechny vznikly na Univerzitě Pardubice. A všechny se díky speciálnímu týmu dostávají do reálného světa.

„Naší rolí je dělat z nápadů skutečnost. Vědcům pomáháme s patenty, hledáme pro jejich objevy využití v praxi, spojujeme je s firmami i veřejnými institucemi,“ říká Tomáš Novotný, vedoucí Centra transferu technologií a znalostí Univerzity Pardubice. To má 5 členů, každý se věnuje jiné oblasti – od právní ochrany přes analýzy až po vzdělávání.

Rychlorande jako spojnice

Velkým testem práce zmíněného týmu bude takzvaný Technology Day. Koná se hned dvakrát. Ten první, určený firmám, bude 8. dubna. „Představíme technologie, které mají šanci uspět na trhu. Vítězný projekt získá mentoring a postoupí do celostátní soutěže.“ Druhá akce 22. dubna cílí na starosty a lidi z veřejné správy. „Budeme mluvit o vodě, ovzduší, dopravě anebo plánování. Chceme ukázat, že univerzita má co nabídnout i městům a obcím.“

Jak tedy propojit vědce a firmy, které jejich výsledky následně využívají? „Pořádáme něco jako rychlorande pro nápady a spolupráci. Každá strana představí, co nabízí nebo poptává. A pak se hledají společné zájmy, projekty, možnosti spolupráce. Nechceme, aby dobré nápady končily v šuplíku. Naším úkolem je dát jim šanci měnit svět,“ dodává Novotný.

Autor: Jakub Malý, Český rozhlas Pardubice
Celý rozhovor s Ing. Tomášem Novotným, Ph.D., LL.M., ING-PAED IGIP si můžete poslechnout v pořadu .

V příloze naleznete přijatá usnesení  zasedání Pléna České konference rektorů.

Zasedání  se konalo dne 3. dubna 2025 v Ostravě, péčí Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO).

Budoucnost byla nosným tématem letošního ročníku akce Společnost a její správa na Univerzitě Pardubice. Mezi hosty, kteří se zamýšleli na tématy budoucnosti, byl tentokrát i britský velvyslanec Matt Field. Zajímavými tématy nabitý program se odehrál v prostorách kampusu UPCE.

Akce, kterou pořádá Fakulta ekonomicko-správní a Fakulta filozofická je určená především pro studenty a zaměstnance univerzity. Kromě britského velvyslance byli dalšími hosty letošního ročníku například výkonný ředitel Greenpeace Petr Winkler, autor knihy Budoucnost nepráce a odborník na digitální trendy Filip Dřímalka, koordinátorka tématu AI z Národního pedagogického institutu Ivana Böhmová nebo místopředseda Svazu měst a obcí ČR Pavel Drahovzal. Součástí akce byly také workshopy ve spolupráci se společnostmi Greenpeace a Národním pedagogickým institutem.

Čtvrtý ročník akce Společnost a její správa navazuje na úspěšné předchozí ročníky, jejímiž hosty byli např. influencer Karel Kovy Kovář, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková nebo reportér České televize Richard Samko. Akci dávají záštitu děkan Fakulty ekonomicko-správní UPCE prof. Jan Stejskal a děkan Fakulty filozofické doc. Jiří Kubeš. 

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Zveme Vás na workshop Krizová komunikace (i mimo UPCE): Jak komunikovat s osobou v psychické nepohodě nebo demonstrující úmysl sebevraždy, který proběhne v rámci mentoringového programu.

Kdy:  Pondělí 7. dubna  2025,  13:00 - 15:00 hodin

Kde: budova VO (Titan), místnost 01009

Registrace: Krizová komunikace (i mimo UPCE) | Univerzita Pardubice

Odborný workshop zaměřený na krizovou komunikaci, který se věnuje tomu, jak efektivně a citlivě komunikovat s osobami v psychické nepohodě nebo s těmi, kteří demonstrují úmysl sebevraždy. Účastníci se naučí praktické techniky a strategie, které jim pomohou zvládnout tyto náročné situace s empatií a profesionalitou, a také jak následně předat osobu do odborné péče.

Seminář povede Mgr. Hana Kvasničková, která má dlouholeté zkušenosti jako policejní vyjednavačka. Přiblíží Vám tedy situace mimo univerzitní prostředí.

(Tento kurz je realizován mimo Poradenské pracoviště APUPA, tedy jeho výstupem není obdržení manuálu pro zvládání krizových situací na půdě Univerzity Pardubice a pro přemostění studentů v akutní krizi do Poradenského pracoviště APUPA.)

Pardubický startup Lipidica zkouší u pacientů novou metodu pro odhalování nádorů. Pokud uspěje v právě probíhajícím klinickém testování, spustí revoluci v diagnostice rakoviny. Nyní firma získala vedle evropského také americký patent a potenciálně se jí tak otevírá cesta na obří trh ve Spojených státech.

Čím dříve se podaří rakovinu odhalit, tím vyšší je šance na její vyléčení. Nebo alespoň na zbrzdění rozvoje této zákeřné choroby. Jenže některé typy nádorů se zpočátku v těle rozrůstají v podstatě bez příznaků a dlouho tak unikají pozornosti.

To je třeba případ rakoviny slinivky, kterou se málokdy podaří odhalit v počátečním stadiu. Změnit by to mohla nová metoda, která nádor najde na základě analýzy kapky pacientovy krve.

Revoluční postup, sázející na detailní analýzu lipidů, tedy velmi zjednodušeně řešeno tuků, vyvinul Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice (na úvodní fotografii).

Zatím se nová metoda osvědčila při testech v laboratoři, právě pro rozpoznávání rakoviny slinivky břišní. Aby se objev mohl dostat do praxe, spojil se vědecký tým s investory a založili univerzitní spin-off – společnost Lipidica.

Dominantní vliv v ní má pardubický holding Fons JK Group, který provozuje klinické laboratoře a IT společnosti zaměřené na zdravotnictví.

Holding už do projektu investoval padesát milionů korun. Chce nápad dostat co nejrychleji do praxe a první kroky k tomuto cíli se mu již daří uskutečnit.

Státní úřad pro kontrolu léčiv povolil rozjezd klinických testů a ty s úspěchem běží od loňského podzimu. Měly by skončit v roce 2027. „S aktuální investicí zvládneme všechny potřebné kroky,“ věří Zdeněk Jirsa, předseda správní rady společnosti Lipidica.

Peníze z investice poslouží na zmiňovanou klinickou studii. „Dále umožní zajistit povinnou certifikaci metody,“ vysvětluje Jirsa.

Experti chtějí také vyvinout novou generaci vyhodnocovacího programu, který umožní, aby byla metoda snadno přenositelná k potenciálním partnerům v jiných státech.

„Na tom pracujeme ve spolupráci s firmou Stapro, která má dlouholeté zkušenosti s vývojem softwaru pro zdravotnictví a laboratorní medicínu,“ říká Jirsa.

Další investory Lipidica v tuto chvíli nehledá. Ale pokud se podaří úspěšně dokončit klinické testy, začne se poohlížet po partnerovi, který by jí pomohl proniknout na zahraniční trhy. „Prioritou budou státy, kde je metoda patentovaná,“ upřesňuje Jirsa.

Už před časem tým získal český, evropský a japonský patent. Nyní v březnu Lipidica obdržela také americký patent. Pokud se firmě podaří zvládnout klinické testy, otevřela by se jí tak cesta na rozsáhlý trh ve Spojených státech.

Letos se chce Lipidica především soustředit na klinické ověřování metody. Navázala spolupráci s patnácti zdravotnickými pracovišti po celé republice, a to včetně fakultních nemocnic. Mezi spolupracujícími nechybí Masarykův onkologický ústav v Brně, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nebo FN Hradec Králové.

Společnost Lipidica chce nabrat požadovanou skupinu účastníků studie, tedy minimálně 420 lidí s rakovinou slinivky, mají zájem i o osoby z rizikových skupin. „Hledáme je ve spolupráci s lékaři, ale dobrovolníci se nám mohou hlásit i sami,“ vysvětluje Karolína Kašparová ze společnosti Lipidica.

Časopis místo piva

Analytický chemik Michal Holčapek se teoretickému zkoumání lipidů věnuje skoro celý svůj profesní život. A před časem začal přemýšlet o tom, jak poznatky využít v praxi. Vhodnou cestu mu ukázala náhoda.

Když v roce 2010 přelétal mezi americkými městy Phoenix a Salt Lake City, chtěl si dát pivo. Naštvalo ho ale, že by za něj měl na vnitrostátním letu platit. Takže nakonec místo piva sáhl po propagačním časopise letecké společnosti, kde narazil na vcelku zajímavý populární článek o rakovině. A v tu chvíli se mu vše spojilo.

Rozhodl se zaměřit na rakovinu. Svou analytickou metodu začal upravovat tak, aby byla schopná odhalit vznikající nádor. Volba padla na slinivku, u které se metoda osvědčovala nejlépe.

Během vývoje se profesor Holčapek často dostával do náročných situací. „Několikrát jsme se pustili do věcí, se kterými jsme neměli žádnou předchozí zkušenost. Často jsme se učili za pochodu,“ podotýká.

Nová pro něj byla například práce s biologickými vzorky. „Museli jsme také vyvinout vlastní software a naučit se vícerozměrnou statistickou analýzu pro vyhodnocení dat,“ popisuje. Nyní se tým potýká s dalšími výzvami při práci pro Lipidicu i ve výzkumu.

„Potřebujeme najmout nové lidi, zejména bioinformatiky, protože v mojí skupině nemáme vhodné experty na některé důležité úkoly,“ přiznává Holčapek s tím, že se s kolegy neustále musí něco učit od zkušenějších.

Za nejnáročnější v celém procesu považuje založení spin-off firmy. „Bylo nutné udělat spoustu administrativních a právních kroků, v čemž se vůbec nevyznám,“ poznamenává. Přes obtíže tým dosáhl velkého pokroku. A Michal Holčapek uspěl také v řadě soutěží a získal i štědrou grantovou podporu.

Před dvěma lety se s metodou včasného odhalení rakoviny prosadil v prestižní grantové soutěži Evropské výzkumné rady (ERC). Na pět let získal na výzkum štědrý grant s celkovým rozpočtem téměř devadesát milionů korun.

V roce 2023 práci expertů ocenila nadace Neuron, která společnosti Lipidica udělila cenu za propojení vědy a byznysu. A tím to neskončilo. Před koncem loňského roku získal profesor Holčapek mimořádnou cenu poroty Česká hlava. Obdržel také ocenění ministra školství za mimořádné výsledky výzkumu.

Slinivka jako začátek

Krevní testy by časem mohly pomoci odhalit i další typy rakoviny. Už nyní Holčapek s kolegy zjistil, že odlišnosti ve skladbě lipidů jsou typické pro různé druhy nádorů. „Výsledky u dalších nádorů jsou jen o trochu horší než u karcinomu slinivky břišní,“ upřesňuje Holčapek.

V rámci prestižního evropského grantu nyní s kolegy sbírá ve spolupracujících nemocnicích vzorky od pacientů s deseti vybranými typy nádorů. „Po zpracování získaných dat budeme moci lépe posoudit, jak případný test designovat, aby byl přínosný pro klinickou praxi,“ říká Holčapek.

Základní představa je taková, že z jednoho vzorku krve vědci změří koncentrace více než pěti set lipidů, z čehož se pak sestaví statistické modely pro jednotlivé typy nádorů. „Během pár let uvidíme, nakolik je tento plán reálný,“ upozorňuje Holčapek.

Když má odhadnout, kam se jeho výzkum a vývoj ve společnosti Lipidica posune během deseti let, očekává velké pokroky hned v několika oblastech. „Screeningový test na včasnou detekci nádoru slinivky břišní by měl být součástí běžné medicínské praxe,“ soudí.

To vidí jako velkou prioritu i Jirsa. „V příštích pěti letech bychom chtěli pomoci prosadit screening rizikových skupin nádoru slinivky v České republice,“ říká. Plánuje také, že by s kolegy a partnery pomohli rozjet podobné plošné vyšetřování i v dalších zemích.

Rakovina slinivky totiž patří k nejzáludnějším nádorovým onemocněním. Dlouho probíhá skrytě, ale zároveň se tělem šíří rychle a brzy metastazuje. V Česku je ročně diagnostikováno zhruba 2300 nových případů. U většiny z nich je prognóza velmi špatná, s dožitím v řádech měsíců.

Zároveň Michal Holčapek předpokládá, že za deset let bude v pokročilé fázi vývoje test schopný odhalit další druhy rakoviny. Buď bude probíhat finální klinické testování, nebo by se měl zavádět do praxe.

Autorka: Eva Hníková
Text vyšel v elektronickém vydání .

Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice pokračuje v modernizaci a rozšiřování vybavení vědeckou infrastrukturou prostřednictvím projektu CIDET (Mezisektorová a mezioborová spolupráce ve výzkumu a vývoji komunikačních, informačních a detekčních technologií pro řídicí a zabezpečovací systémy). V rámci projektu byly pořízeny dvě klíčové investice, které významně podpoří vědeckou činnost v oblasti elektronických senzorů, rádiových prvků, radarových systémů a pokročilých metod zpracování signálu.

Nově zakoupený signálový generátor umožní vědcům realizovat pokročilé experimenty v oblasti rádiových a komunikačních technologií. Přístroj poskytuje široké možnosti generování a analýzy signálů, což otevírá dveře k výzkumu, vývoji a optimalizaci efektivních algoritmů pro detekci a klasifikaci objektů, testům a inovativním řešením v oblasti rádiových systémů.

Druhou významnou investicí je výpočetní cluster, který přinese značný výpočetní výkon potřebný pro simulace, analýzu velkých dat a aplikaci metod umělé inteligence. Díky tomuto modernímu výpočetnímu prostředí budou moci vědci efektivně vyvíjet nové algoritmy pro identifikaci, klasifikaci a sledování objektů v různých aplikacích.

Projekt CIDET si klade za cíl posílení spolupráce mezi akademickou a aplikační sférou, což umožňuje rychlé uplatnění vědeckých poznatků v praxi. Pořízení nového vybavení tak představuje významný krok k dosažení těchto cílů a přispívá k rozvoji špičkového výzkumu na FEI UPCE.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Srdečně Vás zveme na workshop Journaling  as a Tool of Professional Development, který proběhne v rámci .

Kdy: pondělí, 14. dubna 2025, 13:00 – 16:00 hodin

Kde: Rektorát, zasedací místnost, 4. patro

Registrace:  

Journaling, tedy psaní deníku, je často vnímáno jako osobní aktivita, ale může být silným nástrojem pro doktorandy/dky a vědecké pracovíky, kteří se chtějí zaměřit na svůj akademický a profesní rozvoj. Tento seminář prozkoumá, jak psaní deníku může podpořit klíčové aspekty vědecké práce, pomoci účastníkům vyjasnit jejich myšlenky, sledovat pokrok, vytvářet nové nápady a zlepšit vědeckou komunikaci.

Účastníci se seznámí s technikami psaní deníku a získají praktické tipy, jak integrovat deníky do své každodenní rutiny. Tento nástroj jim pomůže zvýšit produktivitu, rozvíjet dovednosti pro řešení problémů, lépe zvládat stres a efektivněji čelit výzvám akademického prostředí.

Workshop povede PhDr. Jitka Hloušková, Ph.D., koučka a mentorka, držitelka mezinárodní akreditace EIA Practitioner a členka Evropské rady pro mentoring a koučink. Dlouhodobě se věnuje oblasti vzdělávání a také se zabývá psaním.

Workshop bude probíhat v angličtině. Kapacita kurzu je omezená na 12 účastníků.

Budeme se na Vás těšit!

Armádní pilot a astronaut Aleš Svoboda spolu s vedoucím studentského týmu LASAR Simonem Klingou byli hosty dalšího setkání z cyklu , které se konalo v pondělí 24. března na Univerzitě Pardubice. Debata se přirozeně točila kolem vesmíru a kosmonautiky.

Aleš Svoboda je stíhací pilot Armády ČR a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA). Do tohoto prestižního týmu se dostal v roce 2022, kdy uspěl v konkurenci 22 000 uchazečů. Simon Klinga, teprve sedmnáctiletý talent, dosáhl na konci roku 2024 mimořádného úspěchu – se svým studentským týmem LASAR vyslal do vesmíru vlastní družici na palubě rakety SpaceX.

Oba hosté nebyli v Pardubicích poprvé. Aleš Svoboda bydlí nedaleko Pardubic a je absolventem Univerzity Pardubice. Simon Klinga město několikrát navštívil při svých cestách mezi Brnem a Prahou.

Česká stopa ve vesmíru

Velká část rozhovoru se zaměřila na roli České republiky ve vesmírném průmyslu a na to, jaké příležitosti nás v budoucnu čekají.

„Technologie jsou dnes mnohem dál než v minulosti. Co nás ale brzdí, jsou naše vlastní ambice a to, čeho chceme v nejbližších letech dosáhnout. Důležitá je především motivace a ochota investovat úsilí i potřebné prostředky,“ vysvětlil Aleš Svoboda.

Simon Klinga jeho slova potvrdil:
„Pokud se chcete stát astronautem, můžete. Ale musíte si za tím jít. Příležitost je tady a teď – po 45 letech máme šanci poslat dalšího Čecha do vesmíru. Možná už taková možnost znovu nepřijde. Vidím kolem sebe čím dál víc lidí, kteří se snaží udělat maximum, aby to vyšlo.“

„Cílem není jen přistát na Měsíci a zapíchnout tam vlajku, ale naučit se tam efektivně fungovat – využívat nerostné suroviny a provádět dlouhodobý výzkum,“ zdůraznil Svoboda význam programu Artemis. 

Jak se stát astronautem?

Debata se dotkla i náročného výběrového řízení ESA. Kromě minimálních požadavků na vzdělání, tříleté praxe a znalosti jazyků byla vstupním kritériem zdravotní způsobilost na úrovni rekreačního pilota. Už v prvním kole se snížil počet uchazečů z 22 000 na 1 500, až se nakonec do finální sedmnáctky dostal i Aleš Svoboda.

Během rozhovoru si diváci mohli prohlédnout reálný model družice, kterou tým LASAR pod vedením Simona Klingy vyslal na oběžnou dráhu. Právě díky tomuto projektu se středoškoláci probojovali do prestižní soutěže Conrad Challenge. Jejich řešení pro opravu nefunkčních družic, které přestanou komunikovat ze softwarových důvodů, zaujalo porotce NASA v Houstonu.

„Na první pohled může programování pro ISS znít složitě, ale začíná se s jednoduchými věcmi a postupně se posouváte dál. ESA má podrobné návody krok za krokem, což nám umožnilo do kosmonautiky proniknout. Nakonec jsem pochopil, že nikde jinde být nechci – tohle je obor, ve kterém se chci pohybovat a udržet se,“ popsal Simon Klinga.

Budoucnost české kosmonautiky

Kromě témat, jako jsou komerční lety do vesmíru, zavádění stíhaček F-35 nebo zjištění o skutečné barvě Slunce, zazněla i zajímavá otázka z publika: Co můžeme udělat pro to, aby se více Čechů dostalo do vesmíru?

„Chceme, aby projekt Česká cesta do vesmíru podporoval technické obory (STEM) a inspiroval mladé lidi. Kosmické aktivity jsou důkazem naší technologické vyspělosti – pokud vytvoříme dostatek příležitostí, nebudou muset mladí lidé přemýšlet, jestli zůstat v Česku, nebo se ze zahraničí nevrátit,“ reagoval Svoboda.

„Musíme si uvědomit, že na to máme. Do vesmíru bychom neměli posílat jen vědce, ale i umělce, právníky, filosofy nebo programátory. Vědci nejsou blázni, ale normální lidé, kteří určují směr, kterým se bude lidstvo ubírat. Mým snem je, aby se z nich staly Rock Stars – osobnosti, ke kterým budeme vzhlížet a které budeme obdivovat,“ uzavřel téma Klinga.

Mise Zero-G

Březnová debata byla skvělou pozvánkou na víkendovou . Dvacet šest nejúspěšnějších žáků a studentů, kteří prošli intenzivním půlročním testováním, zažije jedinečný stav beztíže na palubě speciálně upraveného Airbusu A310. Na jejich cestě ke hvězdám je budou doprovázet právě Simon Klinga a Aleš Svoboda.

Záznam debaty si můžete poslechnout na nebo kanálu Univerzity Pardubice. 

Foto: Jan Chlad 
Text: Jan Pražák, Fakulta filozofická Univerzity Pardubice 

Oblíbené i zcela nové akce pro veřejnost od našich vysokoškoláků startují. Díky podpoře Univerzity Pardubice a statutárního města Pardubice se také letos může široká pardubická veřejnost těšit na překvapivé a originální kulturní aktivity. 

Akce Rozjeď to a kdy na ně jít: 

| Aula Arnošta z Pardubice Univerzity Pardubice
Rozhovory a besedy se zajímavými osobnostmi

 - 3. 3.
- 24. 3.
- 28. 4.
 

| Divadlo 29, Pardubice
Přednášky odborníků na aktuální témata

- 17. 3. | Petra Chudárková
- 14. 4. Bez koláčů není práce, úvod do makroenomie | Jan Valendin
- 12. 5. Dopad tzv. živočišné výroby na zvířata a svět kolem nás | Věra Mikušová
 

Outdoorová akce pro každého bez rušení okolí v centru města

- 7. 5. 2025 | 18.00 - 22.00 

Naslouchej prostoru - Akustická ekologie od počátků po současnost | Divadlo 29
Přednáška a workshop v interiéru i v exteriéru nad zajímavým tématem

- 22. 5. 2025
 

| Bělobranské náměstí, Pardubice
Setkání hudebníků s improvizačním klubovým koncertem pod širým nebem

-  23. 5. 2025

UPCE-CON pro Japonsko | Machoňova pasáž, Pardubic
Poznání japonské kultury, ale také prostor pro nadšence a cosplayery v centru města

- 5. 7.  2025
 

Co mají všechny akce společného? 

• Konají se v Pardubicích.
• Jsou pro všechny, takže zváni jsou nejen studenti, absolventi, zaměstnanci, ale i široká veřejnost.
• Pořádají je nadšení vysokoškoláci.  

Jak projekt Rozjeď to vznikal?

Chtěli jsme všem ukázat, jaký kreativní náboj ve studentech leží. Na naši výzvu reagovalo několik desítek studentů a vybrané projekty získaly podporu Rozjeď to. Akce se konají za podpory Univerzity Pardubice spolu se Statutárním městem Pardubice.

„Studentské akce v projektu Rozjeď to rozvíjí myšlenku Pardubic jako univerzitního města. Právě zapojení studentů do kulturního dění pro veřejnost pomáhá propojit aktivity mladé vzdělané generace se stávajícími akcemi v atraktivním krajském městě,“ řekla Petra Bajerová, prorektorka pro vnější vztahy Univerzity Pardubice.