��ɫֱ��

Univerzita Pardubice má nově dvě speciální luční louky ve tvaru svého loga. Na plochách u Fakulty chemicko-technologické a u Technologického pavilonu v Doubravicích už brzy vykvetou druhově pestré trávy a byliny, které společně vyseli studenti a zaměstnanci. 

Tyto „logolouky“ nejsou jen vizuálně působivým prvkem, který zpestřuje univerzitní kampus. Jsou především živým prostorem, který podporuje biologickou rozmanitost, zadržuje vláhu, přispívá ke snižování teplot v okolí a nevyžaduje časté sečení jako klasické trávníky. 

Tento záměr spojuje identitu univerzity s respektem k životnímu prostředí – ukazuje, že i drobné změny v prostoru mají smysl. Rozkvetlá loga budou nejen krásná, ale i funkční. Univerzita tak dává najevo, že udržitelnost a péče o krajinu jí nejsou lhostejné. Tady univerzita opravdu kvete.

Projekt vznikl ve spolupráci Mgr. Petry Zaninové, manažerky udržitelného rozvoje na UPCE a Fakulty chemicko-technologické. Za pomoc děkujeme také zahradnici Ing. Lence Derbekové.

foto Milan Reinberk 

Tradiční derby dvou univerzitních týmů v e-sportu letos opět vyhrála Univerzita Pardubice. Bojovalo se ve třech hrách. Fanoušci univerzitním reprezentantům fandili v Counter-Strike 2, sledovali jejich strategie v League of Legends a Rocket League . Derby bylo napínavé opět do poslední chvíle. Tým Univerzity Hradec Králové naši hráči porazili 2:1.

Kolik lidí přišlo na fotbalový zápas? Nechovají se fanoušci podezřele? A co když někdo z nich vytáhne zbraň? To jsou informace, které neuniknou umělé neuronové síti, kterou zkoumá a trénuje absolvent a nyní také pedagog a vědec Fakulty elektrotechniky a informatiky Dominik Štursa. K práci potřebuje jen počítač a kameru. Ideálně spíš hodně kamer.

Když na Fakultě elektrotechniky a informatiky pochodují studenti po schodech nahoru a dolů, není to z rozmaru a kvůli jejich potřebě pohybu, pracují na projektu, který jim zadal vyučující. Pedagog a vědec Dominik Štursa se vždy zajímal o strojové učení a nyní prováděl testování společně se svými studenty. „Vzal jsem studenty při výuce předmětu umělé inteligence a říkal jsem jim: choďte po schodech nahoru a dolů. Nafotíme si vlastní sadu dat. A tak jsme chodili,“ říká Dominik Štursa k testování, kterým ověřoval detekci a počítání hlav za pomoci umělé neuronové sítě. 

Je totiž součástí výzkumného týmu profesora Petra Doležela, který mimo jiné vyvíjí systémy na detekci, lokalizaci i klasifikaci nejrůznějších objektů. „Takto nasbíraná data jsme potom vzali, získali jednotlivé snímky a ručně jsme označovali hlavy studentů,“ popisuje vědec. A proč? Aby je stejným způsobem dokázala rozpoznat a spočítat i umělá neuronová síť, jejímž vzorem je chování neuronů v mozku. 

„Neuronové sítě, které využíváme, se učí z toho, co jim na začátku dáme. To znamená, že jim nejprve poskytneme určitá data a ukážeme jim, jaké výsledky od nich očekáváme. Na základě toho si vytvoří vnitřní logiku, kterou pak aplikují na nová, neznámá data,“ vysvětluje Dominik Štursa podstatu práce s umělou neuronovou sítí. Ta poté dokáže například odhalit podezřelé nebo neobvyklé chování a poskytnout o něm informaci někomu dalšímu. A to všechno pomocí počítačového zpracování obrazu. 

Druhé oči vědců

Ke spočítání studentů přitom vědci pomohly „jen“ kamery, které jsou jeho druhýma očima. Uvnitř laboratoře sbírá tým Petra Doležela těmito kamerami cenné výzkumné podklady, zatímco sledování ostatních míst na Fakultě elektrotechniky a informatiky má z bezpečnostních důvodů na starosti vrátná. Jednou už tam ale třeba nebude muset sedět, protože detekovat nežádoucí postavu či předmět za ni zvládne právě vytrénovaná a přesně naučená neuronová síť. 

„Pracujeme s principy, které při rozpoznávání a následném zpracování obrazů používá člověk. Snažíme se, aby počítače dokázaly identifikovat objekty a uživatele v obrázcích a videích a dokázaly jim také porozumět,“ říká Dominik Štursa s tím, že vlastně jen replikují způsob, jakým lidé vidí, a také způsob, jakým chápou to, co vidí. Oproti lidem, kteří vidí pouze barevné spektrum, mají počítače velkou výhodu. Dívají se na svět skrz kamery a můžou tak zaznamenat i jiná spektra. „Kamery nebo obecně roboti můžou vidět třeba infračervené nebo ultrafialové spektrum a podobně. Mohou totiž využívat i jiné fyzikální principy na zobrazování obrazových dat. Na těchto principech pak funguje třeba magnetická rezonance nebo rentgen,“ doplňuje Štursa. V takto pořízených snímcích pomáhá zpracování obrazu například detekovat shluk nádorových buněk nebo vyhodnotit zlomeniny.

Pryč se špatnou sušenkou

Nejčastěji pracuje s dvourozměrnými daty, tedy s fotografiemi, které sám nafotí nebo si je vypreparuje z kamerových záznamů a videí. „V některých případech nemá cenu vyhodnocovat video, protože nám stačí jen jednoduchá informace právě z fotky, jindy zas potřebujeme třeba popsat nějakou polohu v určitém časovém horizontu a k tomu je zas lepší využívat videa. Nedá se proto říct, co je na zpracování lepší,“ �������ě�ٱ������.&�Բ�����;

Na čem ale záleží, je to, co chce s daty dál provádět. Například fotka poskytne typická statická data, která jsou klíčová třeba pro detekci vadných kusů ve výrobním průmyslu. „Existují základní úlohy, které se v průmyslu vykonávají. Může to být detekce špatných kusů sušenek jedoucích na pásu, které následně odebere robotické rameno. Jsou to poházené součástky v boxu, ze kterých potřebujete odebrat konkrétní součástku a dát ji třeba na desku plošných spojů, která jede zase někam dál, kde se to celé kompletuje,“ dává příklady průmyslových úloh Dominik Štursa. 

Patří k nim také třeba přemísťování a systematické rovnání objektů například na paletu. Jeho úloha v těchto úkonech spočívá v tom, že díky zpracování obrazu poskytne neuronové síti informaci o tom, co je poškozená sušenka a kde se může objevit, nebo jak přesně vypadá daná součástka, kam se vkládá nebo jak se objekty nejlépe rovnají na sebe. Právě to je cesta k další automatizaci a robotizaci nejen průmyslové výroby. 

V bezpečí vždy a všude?

Vize je taková, že nás umělá neuronová síť bude umět ochránit ve veřejném prostoru. Třeba v autobusu, kde dnes už běžně můžeme narazit na kameru. „S její pomocí řidič sleduje prostor autobusu. Letmým pohledem na monitor může ale něco lehce přehlédnout. Zjistí třeba, že někdo usnul na sedačce, ale už neuvidí, že se mu tam na konečné stanici někdo schoval. Právě tuhle informaci mu dá neuronová síť, která rozpozná podezřelé chování,“ popisuje Štursa. 

Dopravcům se ale takové kamery hodí i proto, že monitorují pohyb cestujících a dokážou je také spočítat. „Na základě toho si pak mohou odpovědět na to, zda jezdí dostatek autobusů, nakolik jsou vytížené a jestli jejich trasy není třeba optimalizovat. Data se totiž dají spárovat s informacemi z GPS,“ dodává Štursa. Obdobného počítání osob se dá využít i na místech s velkou koncentrací lidí. Třeba na stadionech. Pomocí nástrojů našich vědců se dá třeba zjistit, zda se v době hrozícího nebezpečí zvládli evakuovat všichni přítomní. „Na základě toho, co kamera vidí, neuronová síť rozpozná nebezpečnou situaci a upozorní operátora: Hele, tady se děje něco podezřelého a je potřeba zakročit,“ popisuje. Pardubičtí vědci se zrovna zabývají vývojem systému pro detekci chování, při němž osoba vytáhne zbraň. 

Pod neustálým dohledem

Systém může pomáhat třeba na letišti, a to v případě, kdy se do hledáčku kamery dostane zapomenuté zavadlo. „Systém se snaží zavadlo s někým spárovat. Podle dalšího vývoje situace vyhodnotí, jestli si jen cestující odskočil na toaletu, nebo se ke kufru už nevrátil,“ doplňuje Štursa, který se podílel i na vývoji systému pro detekci objektů za účelem ochrany vzdušného prostoru. Systém umí na snímcích horizontu najít bezpilotní letadla a drony a určit, kde se nacházejí a zda jsou či nejsou nebezpečné. Tyto systémy se ale neobejdou bez fungování velkého počtu sledovacích zařízení, a právě neustálý dohled kamer mohou mnozí nést s nelibostí. 

Útěchou může být to, že neuronová síť neví o lidech, kteří se vyskytují v jejím zorném poli, žádné informace. „V našich aplikacích pouze indikuje, jestli se tam neděje něco neobvyklého, potažmo nebezpečného. Nejde o žádný zásah do běžného života. Nedělá vlastně nic jiného než ten vrátný, který sedí na židli a kouká na záznam z kamer,“ upřesňuje vědec. 

Dominika Štursu naopak množství kamer v objektech, do kterých přichází, těší. Hlavou se mu v tu chvíli nejspíš honí to, jak obrazové záznamy z nich zpracovat, aby nám zase ulehčily život. 

Dominik Štursa je součástí pětičlenného výzkumného týmu profesora Petra Doležela, který se zabývá aplikovaným výzkumem a experimentálním vývojem v oblasti strojového a hlubokého učení. Řeší nejrůznější úkoly v průmyslových výrobách, jako robotizaci a automatizaci výrobních procesů, detekci a klasifikaci objektů, segmentaci a shlukování dat či extrakci vlastností vizuálních a dalších dat. Jejich nejnovější technologie Neural Vision View, kterou v současnosti využívají dva partneři z komerční sféry, přispívá ke zvýšení přesnosti a spolehlivosti robotických systémů v praxi. Nabízí i nové možnosti využití v oblasti bezpečnostních systémů, biomedicíny nebo odpadového hospodářství. S technologií se probojovali do finále prestižní soutěže Transfera Technology Day a získali ocenění TOP Inovační projekt Parádního kraje.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Adrián Zeiner, Ivana Mlatečková

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE i v on-line podobě.

Druhý ročník Dne pro charitu je za námi. V úterý 13. května se před budovou DFJP uskutečnila materiální sbírka na podporu tří neziskových organizací – Fondu ohrožených dětí, Oblastní charity Pardubice a Remobilu.

Během čtyřhodinové akce se podařilo shromáždit rozsáhlé množství darů – od oblečení, hygienických a školních potřeb, přes trvanlivé potraviny až po staré mobilní telefony. Zapojené organizace si odvezly dvě plná auta věcí, které nyní zamíří k těm, kteří pomoc nejvíce potřebují.

Sbírka ukázala sílu solidarity a ochotu univerzitní komunity přispět k dobré věci. 

Děkujeme všem, kteří se do sbírky zapojili!

Jazykové centrum Vás srdečně zve na seminář "Language and music".

Workshop nabídne propojení jazykových, intonačních a kreativních dovedností se zacílením na estetický prožitek. Je určen pro všechny, kdo si rádi zazpívají nebo zahrají tradiční folkové písně v angličtině. Jazyková úroveň B1 a vyšší, úroveň hry na hudební nástroj základní. Schopnost číst notový záznam a dovednost transpozice výhodou, ale nejsou nutné. 

Kdy: 28.5. 2025, 11:00 – 13:00 hodin

Kde: DB 02011

Lektorka: Mgr. Jitka Suchardová Nováková, Ph.D.

Přihlašování probíhá přes Vema portál. Přihlásit se můžete .

Oddělení HR Award ve spolupráci s KTS, FES a SRUPA srdečně zve na tradiční Dětský den.

Dětský den se letos uskuteční ve čtvrtek 29. května 2025 od 15:00 do 17:00 ve venkovním areálu KTS (v případě nepříznivého počasí proběhne akce ve vnitřní tělocvičně). 

Děti se mohou těšit na odpoledne plné sportovních aktivit, a letos poprvé budou k dispozici také deskové hry.

Každé dítě obdrží hrací kartu a za splnění všech úkolů získá odměnu.

Akce je určena pro děti a vnoučata zaměstnankyň a zaměstnanců, stejně jako pro děti doktorandek a doktorandů.

Přihlášení je nutné a můžete jej provést zde.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

srdečně Vás zveme na workshop Jeden týden pro tvoji pohodu - nauč se základům MINDFULNESS, který se uskuteční v rámci .

2 navazující setkání naživo a týden vlastní praxe

�ձ����í��: 15. a 22. 5. 2025, vždy od 9:00 do 12:00 hodin

��í���ٴ�: budova VO, místnost 01009

Lektor: Ing. Max Fraenkl Ph.D.

Registrace: Jeden týden pro tvoji pohodu - nauč se základům MINDFULNESS

Prožitkový kurz, který vás naučí lépe pracovat se stresem, porozumět tomu, co je pro vás právě teď prospěšné, snáze přijmout prohru a nepříjemné pocity. Kurz se opírá o lektorovy praktické znalosti mindfulness a zkušenost s její výukou. 

Proč přijít na kurz:

• naučíte se základům mindfulness
• získáte nahrávky vedených meditací
• 1 online setkání s vedenou meditací
• můžete s Maxem Fraenklem pokračovat s pravidelnou výukou mindfulness v Pardubicích

Mindfulness má vědecky ověřený pozitivní dopad na náš život. Přijďte to vyzkoušet také!

Budeme se těšit na Vaši účast!

Jazykové centrum Vás srdečně zve na seminář "Was in der deutschsprachigen Kommunikation zu vermeiden ist".

Interaktivní workshop seznámí účastníky s klíčovými interkulturními rozdíly, podpořen krátkými video ukázkami ilustrující skutečné scénáře a podněcující k diskuzi.

Workshop proběhne v německém jazyce.

Kdy: 22.05.2025,  10:00 - 11:30 hodin

Kde: DB-01002

Lektorka: Mgr. Ilona Bourová

Přihlašování probíhá přes Vema portál. Přihlásit se můžete .

������á�����í

o konání

20. zasedání Akademického senátu Univerzity Pardubice

ve funkčním období 2023–2026,

které se uskuteční v �����������í �ڴǰ���ě v úterý 20. května 2025 od 14:00 hodin

v zasedací místnosti rektorátu, Studentská 95 (4.NP)

Program zasedání:

1. Jmenování skrutátorů zasedání.
2. Schválení programu zasedání a Pravidel pro �����������í zasedání Akademického senátu Univerzity Pardubice. 
3. Informace o činnosti předsednictva Akademického senátu Univerzity Pardubice.
4. Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Pardubice za rok 2024. 
5. Výroční zpráva o činnosti univerzity Pardubice za rok 2024.
6. Dodatek ke Zprávě o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností Univerzity Pardubice za rok 2024. 
7. ��ů����é.

Přílohou pozvánky jsou materiály k bodu č. 4, 5 a 6.

Odkaz na připojení k zasedání: 

V Pardubicích dne 12. května 2025                                                       Ing. Petr Bělina, Ph.D.

                                                                                                                  předseda AS UPCE

Známý dabér a dabingový režisér Richard Wágner navštívil 28. dubna 2025 Univerzitu Pardubice. Debata z cyklu symbolicky uzavřela letní semestr a přilákala především fanoušky filmového a herního dabingu.

Richard Wágner je známý svou vášní pro dabing a dlouhodobým úsilím o popularizaci dané profese. 
V poslední letech se proslavil především jako hlas hlavního hrdiny Jindřicha v počítačových hrách Kingdom Come: Deliverance, a tak není divu, že tentokrát zaplnili aulu především studentky a studenti.

Dabing jako vymodlená disciplína

Richard Wágner je vystudovaný kameraman a střihač, záliba v dabingu se u něj zrodila při sledování animovaných filmů a seriálů.

„Já zbožňuji Simpsonovy, pouštěl jsem si je a fascinovalo mě, že Rumburak dabuje Marge. Dabing je pro mě vymodlená disciplína, kterou jsem si přál dělat od doby, kdy mi bylo dvanáct let,“ vzpomínal Richard Wágner během debaty.

Začínal čtyřmi větami v animovaném seriálu Rick and Morty; a jako dvanáctiletý se pokoušel dabovat Louis de Funèse. O deset let později už naplno vstoupil do světa profesionálního dabingu. Do branže nastoupil v době digitální éry, která s sebou přinesla nové technologie i postupy.

„Objevuje se spousta nových a mladých režisérek a režisérů, kteří jsou pro profesi zapálení. Vyrostli na staré dabingové škole a záleží jim na tom, aby věci, které dělají, byly dobré. Mladí to neberou jako práci, ale něco, čím se živí a milují to, což je za mě největší proměna,“ popisoval Wágner.

Hraní, zpívání i 400 hodin ve studiu

Richard Wágner během večera potvrdil, že je velmi komunikativní člověk. „O mně se ví, že já tu pusu nikdy nezavřu,“ pronesl s úsměvem. Běžně se stává, že i po celodenním natáčení filmu, audioknihy, hry a reklamy s chutí vypráví. Diváky zajímala především jeho práce na počítačové hře Kingdom Come: Deliverance.

„Natáčení bylo dlouhé a velmi náročné, jednalo se o 400 hodin ve studiu, ale jsem rád, že jsem součástí tak kultovní věci, která fanoušky moc baví.“

Počítačová hra je podle něj neprozkoumané prostředí, nicméně srovnání s klasickým dabingem je obtížné.

„Je to pro mě extrémní zlom v kariéře, nic velkého tady dosud nebylo. Dabování filmu a hry moc porovnávat nelze, ale po technické stránce má hlavní role průměrně 350 replik – tak si vezměte, kolik filmů je 40 000 replik ze hry,“ popisoval Wágner.

Řeč přišla i na péči o hlas. „Nemám žádnou přípravu a rozmlouvadla, ale když jedu na natáčení, tak si rád zpívám v autě. Něco si zarepuju a procvičím si souhlásky a samohlásky,“ uzavřel Richard Wágner.

Dubnová debata byla příjemným zakončením letního semestru. Další setkání z cyklu Čaj o páté se uskuteční na podzim 2025.  Program bude zveřejněn začátkem září na webových stránkách Fakulty filozofické a sociálních sítích.

Celou debatu si poslechněte na Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.

Foto: Jan Chlad 
Text: Jan Pražák, Fakulta filozofická Univerzity Pardubice