��ě�岹

Vědci vyzvedli schránu s ostatky Arnošta z Pardubic

Mgr. Pavla Svítková — Fri, 21 Nov 2025 09:54:42 +0000

Vědci vyzvedli schránu s ostatky Arnošta z Pardubic Mgr. Pavla Svítková Pá, 11/21/2025 - 10:54

Historik František Šebek a archeolog Jan Frolík z Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice se 13. a 14. listopadu účastnili otevření hrobu a schrány s pozůstatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (+1364) v kostele NPM v polském Klodzku.

Jedná se o česko-polský projekt, který oba badatelé iniciovali a v roce 2024 bylo díky georadaru a moderním zobrazovacím technikám nalezeno pod podlahou kostela místo hrobu. Nyní se provedl archeologický výzkum ve spolupráci s archeologem Pavlem Dumou z Univerzity ve Wroclavi a po otevření schrány byly vyjmuty Arnoštovy kosterní pozůstatky a další obsah za součinnosti s antropology z Národního muzea v Praze.

"Víme, že do hrobu byla vyzvednutá schrána vložena naposledy roku 1881. Rozsah dochovaných kosterních pozůstatků je sice zklamáním, ale přesto jejich antropologický výzkumu, který předpokládáme v roce 2026, přinese nové poznatky. Ve schránce se našly také fragmenty textilií, zdá se, že z doby původního pohřbu ve 14. stol., což bude předmětem dalšího zkoumání specialistů," přiblížil historik PhDr. František Šebek.

V kryptě byly nalezeny zbytky dřev, o jejichž bližší datování se pokusí dendrochronologická analýza. Odkrytá terénní situace vybízí k rozšíření archeologické sondy. O těchto možnostech a dalším postupu bude ještě letos v prosinci jednat v Klodzku celý výzkumný tým a tamní farní úřad. Získané poznatky budou prezentovány publikačně i populární formou veřejnosti, uvažuje se i česko-polská konference, patrně v roce 2027.

PhDr. František Šebek

Video: České televize, 14. 11. 2025‌ | Zdroj: ČT24 Petra Špičková, Tomáš Vlach
Foto: Ing. Jiří Šindelář

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

true

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Variabilní obsah

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE

Vědci vyzvedli ostatky Arnošta z Pardubic. Výzkum může přinést nové informace

Ing. Jan Pražák — Fri, 21 Nov 2025 07:05:00 +0000

Vědci vyzvedli ostatky Arnošta z Pardubic. Výzkum může přinést nové informace Ing. Jan Pražák Pá, 11/21/2025 - 08:05

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Po téměř půldruhém století vydala cínová schránka své tajemství. Archeologové pečlivě dokumentovali každou vrstvu výplně, až nakonec objevili dva balíčky s kosterními pozůstatky. Ty následně převzali antropologové, kteří je rozbalili a začali třídit.

Vědci chtějí ostatky Arnošta z Pardubic převézt do Prahy k podrobnějšímu výzkumu. Už nyní ale upozorňují, že špatný stav kostí některé analýzy znemožní. „S ohledem na zachovalost odpadají některé analýzy. Například i ta genetická je sporná. Možná se budou moci využít izotopy na výživu,“ uvedl Petr Velemínský z antropologického oddělení Národního muzea v Praze.

Hrobka byla ve velmi špatném stavu

Arnošt z Pardubic byl po své smrti v roce 1364 pohřben v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v tehdy českém Kladsku. Při loňském listopadovém průzkumu odborníci z Univerzity Pardubice zjistili, že stav hrobky je kritický. Uvnitř se nacházela cínová schránka s kostmi, zřejmě přemístěnými z původní rakve, uložená zde při úpravách kostela v roce 1881.

„Ze záběrů mikrokamerou to vypadalo, že vnitřek je ve velice špatném stavu. Celou dobu jsme měli obavu, aby se to nezřítilo dovnitř,“ popsal archeolog Univerzity Pardubice Jan Frolík.

Výzkum může objasnit neznámé skutečnosti

Vědci doufají, že výzkum objasní dosud neznámé skutečnosti týkající se života a úmrtí Arnošta z Pardubic i středověkých pohřebních praktik. „My nevíme, kdy se Arnošt z Pardubic přesně narodil, tedy jakého věku se dožil, nevíme ani jak vypadal,“ uvedl historik Univerzity Pardubice František Šebek.

Po dokončení pražského výzkumu se ostatky vrátí zpět do hrobu, tentokrát uložené v nové bezpečné schránce. Do té doby by se měla dočkat oprav i samotná hrobka. Náhrobek Arnošta z Pardubic restaurovali odborníci z litomyšlské Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v roce 2017.

Článek je se souhlasem převzatý z České televize.
14. 11. 2025‌ | Zdroj: ČT24 Petra Špičková, Tomáš Vlach
Foto: Jan Frolík, Univerzita Pardubice

Projekt podporuje Statutární město Pardubice a Pardubický kraj.

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

true

Zarovnání fotky

Zezdola

Variabilní obsah

Zodpovědná osoba

Jan Pražák

Pracoviště zodpovědné osoby

Propagační centrum FF UPCE

UHV

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

Po stopách gadolinia

Mgr. Pavla Svítková — Mon, 10 Nov 2025 12:21:59 +0000

Po stopách gadolinia Mgr. Pavla Svítková Po, 11/10/2025 - 13:21

Ve zdravotnictví vznikají během vyšetření a péče nejrůznější odpady. Je možné je recyklovat? A dají se z nich získat některé důležité látky zpět? Když se Marek Tykva a Jiří Palarčík z Fakulty chemicko-technologické začali zabývat odpadem po magnetické rezonanci, právě recyklace jim jeden prvek vrátila. Gadolinium. Už teď vědí, že bude vracet i další.

Na začátku spolupráce obou kolegů byla diplomová práce analyzující kov jménem gadolinium. Když ji student Marek Tykva obhajoval před komisí, častoval ho několika všetečnými dotazy dnes už jeho kolega z Ústavu environmentálního a chemického inženýrství Jiří Palarčík. Téma ho zaujalo a chtěl studenta navést na nové myšlenky. Pak oběma došlo, že bude nejlepší, když spojí síly.

Nenápadný kov

„Gadolinium najdeme v periodické tabulce prvků až v tom spodním pruhu. Patří do skupiny kovů vzácných zemin. Na první pohled není moc zajímavé, jedná se o stříbřitě bílý kov, který může vypadat také jako bílý prášek,“ popisuje doktorand Marek Tykva. Kouzlo ovšem je ve vlastnostech kovu. „Dokáže odvracet radiaci, protože zachytává velké množství neutronů. Proto se využívá například v jaderné energetice,“ vysvětluje dál. Kromě toho pomáhá prvek i ve zdravotnictví, třeba při vyšetření magnetickou rezonancí. Je součástí speciální kontrastní látky, kterou dostávají pacienti před vyšetřením. „Látka se jim aplikuje nitrožilně nebo vypitím tekutiny, a to například při podezření na onkologické onemocnění. Látka způsobí, že pořizovaný snímek je více kontrastní a změny v něm jsou lépe vidět,“ přibližuje význam gadolinia ve zdravotnictví doktorand. Podanou kontrastní látku člověk z těla následně vyloučí močí.

Není odpad jako odpad

Na začátku výzkumu se chemikům nabízely dvě cesty, jak gadolinium získat zpět. Obě vedly přes odpad. „Marek se ve své diplomové práci zaměřil především na analytickou stránku věci. Zajímalo ho, jestli a jak lze množství gadolinia stanovit v odpadních vodách a jak ho odtud získat,“ popisuje první uchopení problému Jiří Palarčík. Taková cesta však vykazovala určitá rizika. „Ve chvíli, kdy se gadolinium dostává s močí do odpadních vod, stává se z něho nebezpečný materiál. Práce s ním je kvůli tomu komplikovanější a současně neekonomická,“ doplňuje. Proto se kolegu snažil přivést na myšlenku, aby zbytky gadolinia hledal jinde. Už v nemocnici. Kontrastní látka se odebírá z 30ml ampule a dávkuje se pacientovi podle pohlaví, hmotnosti a orgánové specifikace. Celý objem se přitom na jedno vyšetření nespotřebuje, zbytek se však už použít nesmí. Ze zbytku obsahu skleněné lahvičky se v tu chvíli stává z pohledu zdravotníků kontaminovaný odpad a musí se vyhodit.

Nájezd na nemocnice

„Zdravotnický odpad se likviduje podle zákona o odpadech. Nejčastěji se odváží rovnou do spalovny,“ doplňuje Jiří Palarčík. To ale oběma vědcům přijde škoda a mají řešení. „V použitých ampulích i injekčních stříkačkách zůstávají zbytky kontrastní látky i s gadoliniem, kterého tam není málo. Navíc odpadá problém s tím, že jsou vzorky nebezpečné,“ vysvětluje Palarčík. A tak se dvojice chemiků začala zajímat o zdravotnický odpad a o to, zda by nějaké vzorky pro svůj výzkum mohli získat. Obrátili se na nemocnice v blízkém okolí a začali spolupracovat s těmi v Pardubicích a Hradci Králové. Požadovaný odpad jim k výzkumným účelům bez váhání poskytly. A vědci začali získávat gadolinium zpět. „Ampule a stříkačky vymýváme vodou či jiným rozpouštědlem. S tím nám do budoucna pomůže speciální myčka. Oplachové vody se snažíme co nejvíce zakoncentrovat, abychom nemuseli pracovat s velkými objemy,“ popisuje metodu Marek Tykva. Pak přichází na řadu rozklad roztoku.

Princip recyklace

Kontrastní látka na bázi gadolinia je organická komplexní sloučenina. Je většinou velmi stabilní, proto chemici přistupují k poměrně radikálnímu způsobu rozkladu, aby ji dostaly do podoby anorganické, se kterou se lépe pracuje. „Vlivem vysokých teplot, tlaků a pomocí rozkladného činidla dochází k mineralizaci. Během ní se organická látka kompletně přemění na základní sloučeniny přítomných prvků. Uhlík a kyslík se mění na oxid uhličitý, vodík s kyslíkem na vodu nebo vodní páru a z kovů se stávají anorganické sole,“ přibližuje postup rozkladu doktorand Tykva. „Výsledkem je roztok sole gadolinia a použité minerální kyseliny, v našem případě dusičnanu gadolinitého. Tento roztok se po úpravě a čištění může použít jako druhotná výchozí surovina pro výrobu znovu ve zdravotnictví, v jiném odvětví nebo se prodá firmám, které ho použijí jako zdroj gadolinia pro své účely,“ dodává.

Tento proces má ještě jeden bonus. V laboratoři po něm zůstává čistý obalový materiál jako plasty z injekčních stříkaček, jejich hroty nebo skleněné ampule, který už nemusí putovat primárně do spalovny. Převezmou si ho společnosti zabývající se recyklací plastu, skla nebo hliníku. Díky tomu dává výzkum pardubických vědců daleko větší, nejenom ekonomický smysl. Ochotu nemocnic poskytovat tento odpad přitom oba berou jako zprávu, že nemocnice chtějí aktivně hledat nové způsoby nakládání s odpadem.

Finance na projekt

V průběhu výzkumu se navíc ukazuje, že tato metoda recyklování by mohla fungovat na další typy kontrastních látek. Tuto přenositelnost chemici právě testují. Nahrává jim i to, že se podobným výzkumem ani vědci v zahraničí příliš nezabývali.

Marek Tykva a Jiří Palarčík nedávno podávali ke svému výzkumu dokonce projekt. Získal sice potřebné body, ale kvůli nedostatku financí k realizaci doporučen nebyl. Vědci se ale nevzdávají, hledají jiné cesty a oslovují i firmy. Jsou si také vědomi toho, že ten správný čas pro ně možná teprve přijde. Je důležité, že výzkum koresponduje s udržitelností, která momentálně hýbe světem a ovlivňuje řadu oblastí. I kvůli osvětě se už podruhé jejich pracoviště zapojilo do Týdne udržitelnosti, který na UPCE probíhal v polovině září. Pořádali exkurze po pracovištích, ukazovali, co dělají, čím se zabývají. „Naší ambicí je přitáhnout nejen lidi zvenku, ale i ty z univerzity. Je potřeba o tématech mluvit. A třeba zrovna naše práce zaujme další studenty chemie, přidají se k nám a pomohou nám dotáhnout výzkum do konce,“ uzavírá Jiří Palarčík.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Adrián Zeiner

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání č. 115, v tištěné i on-line podobě.

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

true

Zarovnání fotky

Odshora

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE

Začíná pátý ročník mentoringového programu. Srdečně Vás zveme na úvodní workshop.

Ing. Jana Křemenáková — Thu, 06 Nov 2025 07:45:00 +0000

Začíná pátý ročník mentoringového programu. Srdečně Vás zveme na úvodní workshop. Ing. Jana Křem… Čt, 11/06/2025 - 08:45

Začíná pátý ročník mentoringového programu na UPCE, který se zaměřuje na podporu studujících doktorských studijních programů, postdoků a začínajících akademických a výzkumných pracujících.

I letos odstartuje úvodním workshopem, který proběhne 11. listopadu 2025 od 13 do 16 hodin v budově rektorátu (zasedací místnost 4. patro).

Přijďte a poznejte mentory, poslechněte si zkušenosti mentorovaných z minulých ročníků a zjistěte, co mentoring může nabídnout právě Vám. Workshopem Vás provede Mgr. Kateřina Cidlinská, Ph.D.

Registrovat se můžete zde: Úvodní workshop mentoringového programu (5. ročník) | EDU UPCE

Více o mentoringovém programu: Mentoring | Univerzita Pardubice

Těšíme se na Vás!

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

false

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Zodpovědná osoba

Ing. Jana Křemenáková

Pracoviště zodpovědné osoby

Oddělení HR Award

mentoring

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE

Nákladní elektrokolo: Na své poslední míli

Mgr. Pavla Svítková — Fri, 31 Oct 2025 07:47:39 +0000

Nákladní elektrokolo: Na své poslední míli Mgr. Pavla Svítková Pá, 10/31/2025 - 08:47

Cyklistika Radka Vrbu z Dopravní fakulty Jana Pernera nikdy moc nelákala. Když ale nasedá na speciální nákladní kolo, je z něj najednou cyklistický nadšenec. Tohle kolo totiž není obyčejné. Převáží balíky a dopisy z depa k zákazníkům a u toho sbírá data. Proč? Aby doručování zásilek po městě bylo efektivnější a ekologičtější.

Je prvního července, v areálu univerzitního kampusu se na svůj velký den chystá neobvyklý stroj. Vypadá trochu jako kříženec rikši a malé dodávky – má robustní rám, dvoukolovou konstrukci, vpředu velký, uzavíratelný nákladový box. Výzkumník Radek Vrba kontroluje poslední detaily: tlak v pneumatikách, stav baterie, připojení tabletu. Tohle kolo zrovna vyjíždí na svou první velkou cestu.

„Jedu na něm po cyklostezce do sousedního Hradce Králové. Předáváme ho partnerské firmě, která pro nás bude kolo testovat v ostrém provozu. Bude přepravovat zásilky a sbírat důležitá data týkající se jejich doručování,“ říká na cestu natěšený Radek Vrba. Trasa z kampusu do Hradce Králové má zhruba 25 kilometrů. „Na kole jsem se průběžně projížděl už po kampusu, ale na tuhle delší cestu se hodně těším,“ dodává. Nákladní box zatím zůstává téměř prázdný, naložil do něho jen pár nezbytností. Výzkumná práce na nákladním kole ho nesmírně baví a je rád, že jako doktorand může být součástí týmu docenta Libora Švadlenky, který se výzkumem doručování zásilek tzv. na poslední míli zabývá dlouhodobě.

Už jen nezbytné foto celého týmu s nákladním kolem a Radek Vrba může nasednout. Elektrokolo se rozjíždí tiše a plynule. Ovládání je velmi snadné a při jízdě cyklistovi pomáhá elektromotor, což si mladý doktorand nemůže vynachválit. Do cíle přijíždí s úsměvem, ani na čele se nezpotil. Pochvaluje si, že kolo šlapalo perfektně celou cestu. Na předání je připravené. „Testování kola v provozu je pro nás velmi cenné, už teď jsem zvědavý na první výsledky,“ dodává Radek Vrba.

Jízda na nákladním kole vás viditelně baví…

Musím říct, že to je úplně něco jiného. Na tohle kolo sedám opravdu rád. Hrozně mě baví.

Koukají na vás lidé divně, když jedete kolem?

Ani ne. Po Pardubicích podobné kolo už jezdí, jeden kurýr s ním rozváží zákazníkům jídlo.

Vy jídlo ale nevozíte… Co se chystáte přepravovat?

Nákladní kola jsou určena pro přepravu nejrůznějších zásilek po městě od těch malých až po středně velké. Jsou to zásilky, které si např. zákazník běžně objednává na internetu v nejrůznějších e-shopech a očekává co nejrychlejší doručení na místo, které si vybere – domů, do výdejního místa nebo do samoobslužného boxu.

Jak doručování probíhá?

My se zabýváme poslední fází celého řetězce doručování, označuje se jako doručování na poslední míli, tedy z posledního distribučního depa nebo skladu k rukám zákazníka. Když si objednáte zboží na internetu, zásilka se doručuje nejdříve z centrálního skladu/depa do regionálního distribučního depa. V našem regionu je jedno takové například mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Odtud se zásilky rozvážejí zákazníkům. Typicky se vozí dieselovou dodávkou přímo na adresu zákazníka či do výdejního boxu v centru města. Ekologičtější variantou je ovšem zavést takovéto zásilky touto dodávkou pouze do tzv. mikro depa umístěného ve městě, tam je přeložit do nákladního kola a takto zavést na adresu či do výdejního boxu v centru města. Není to ale jediná alternativa, je jich celá řada – např. v jiném projektu řešíme v rámci výzkumného týmu i další moderní způsob doručování zásilek na poslední míli tzv. crowdshipping – více o tomto způsobu doručování se dozvíte i na letošní Noci vědců, kde ho přiblížíme široké veřejnosti.

Proč kolo jezdí zrovna v Hradci Králové, a ne v Pardubicích?

V Hradci Králové je systém doručování zásilek nákladními koly už zavedený. Firma, které jsme kolo předávali, se na tento způsob doručování specializuje a s naším týmem spolupracuje dlouhodobě. Bonusem navíc je, že nám kolo u „sousedů“ dělá reklamu na Dopravní fakultu Jana Pernera (smích). My bychom ale samozřejmě byli rádi, abychom doručování nákladními koly měli i v Pardubicích. V jednom našem již úspěšně ukončeném projektu jsme vytipovali ideální místa pro umístění mikro depa, nyní je třeba rozhodnutí vedení města.

Funguje takové doručování i v dalších městech?

Ve světě je tento způsob doručování již poměrně rozšířený. V Česku jezdí cargobiky například po Praze. Mikro depa tam mají na Florenci nebo na Andělu a chtějí budovat další. Tamní kola ale mívají nákladní prostor spíše vzadu. Je to pro ně bezpečnější při nájezdu do křižovatek, lépe do nich vidí a kolo pro ně vepředu není tak dlouhé.

Vaše kolo má ale náklad vepředu – proč?

Na začátku jsme měli určité technické požadavky – jako definovanou minimální nosnost kola, výkon, kapacitu baterie, možnost instalace dodatečných snímačů na sběr různorodých dat z provozu. Nejlépe jim vyhovoval holandský typ kola. Když kolo dorazilo, osadili jsme jej s kolegou Petrem Polívkou, který mi pomáhal s elektroinstalací, technologií pro sběr dat – ta zatím zahrnuje snímače hmotnosti zásilek, GPS, gyroskop, teplotní čidlo a měření odběru proudu a napětí. A do budoucna plánujeme kolo osadit ještě dalšími snímači. Pak už jsme vše jen nastavili a pustili se do testování kola.

Je těžké s nákladním kolem jezdit?

Člověk si na jízdu musí trochu zvyknout, a především zjistit, jak kolo reaguje, když se rozhodne například provést odbočovací manévr. Tím, že má nákladový prostor vepředu, reaguje maličko se zpožděním a chvilku proto trvá, než zatočí, když řídítky zahnete. S tím je třeba počítat. Po chvilce jízdy už to člověku vůbec nepřijde.

Co všechno jste před předáním testovali?

Kromě samozřejmého prověření jízdních vlastností kola bylo nutné se především ujistit, že se nám data sbírají tak, jak mají, neboť to je pro nás klíčové. Statické testy pomohly ověřit správné nastavení a automatizaci, aby se vše spustilo ve správný čas. Po mnoha jízdách po rovině jsem pak vyrazil na jediný pořádný kopec v okolí, Kunětickou horu, abych zjistil, jak se kolo i měřicí technika chovají při takovém stoupání. I s největší dopomocí a nákladem kolo stále ukazovalo dojezd 120 kilometrů.

Jak těžké zásilky můžete převážet?

Nosnost nákladního boxu je maximálně 100 kilogramů. Jeho objem je 375 litrů. Člověk vždycky musí počítat s hmotností nákladu i se svojí váhou. Jízda bude samozřejmě jiná, když v boxu bude pár dopisů, než když do něj naložíme čtyři pět těžších krabic či objemnější náklad. Když jedete plně naložení, musíte u jízdy víc přemýšlet, jak najíždět do zatáček, jak moc to pustit z kopce, abyste zvládli dole bezpečně zastavit atd. Se sto kily vepředu musíte být poměrně opatrní, fyziku zkrátka neoklamete.

Jak pro vás kolo sbírá potřebná data?

Celý proces je automatizovaný. Ráno kurýr na tabletu zmáčkne „play“, v telefonu zapne aplikaci, naloží kolo zásilkami a může vyrazit – skoro stejně snadno, jako když si doma pustíte film na televizi. Zbytek už běží sám: trasa se automaticky ukládá spolu se všemi informacemi o doručování a data putují rovnou na server. Odpoledne po návratu nahrávání na obou zařízeních zastaví, kolo připojí k nabíječce a další den se akce opakuje.

Může jet na kole pokaždé někdo jiný?

Může a je to dokonce žádoucí. Pomůže nám to získat větší rozptyl dat o stylu jízdy, využívání přípomoci apod. Díky tomu uvidíme zajímavé rozdíly. Na datech vidíme, jaký režim kurýři používají nebo jakou mají spotřebu. Motor dokáže hodně pomoct, což se potom odráží na výdrži baterie. Stejně tak jakmile vyprázdní nákladový box, jede kolo s daleko větší lehkostí.

Kolik kilometrů za den kolo najezdí?

Zatím to podle prvních jízd vychází kolem 25 kilometrů denně, ale skutečné číslo ukáže až delší sběr dat. Hodně záleží na počtu zásilek i na trase, kterou kurýr jede.

Jezdí se na kole za každého počasí?

Teď v létě ano. Jízda ale nesmí být pro kurýra nijak nebezpečná. Takže na sněhu nebo při náledí kola vyjíždět nebudou. To by byla spíš sebevražda…

Každopádně člověk je na čerstvém vzduchu, a vlastně ještě sportuje…

To je pravda. Elektrokolo sice motorem pomůže, ale šlapat za vás rozhodně nebude, jak si někteří myslí.

Jak dlouho bude kolo v testovacím provozu?

Firma ho bude mít celý rok. Je skvělé, že v sebraných datech zohledníme jak prázdninový provoz, tak celkovou sezónnost a porovnáme různé scénáře vytížení kola. Jeho provoz určitě ovlivní zimní měsíce a nás zajímá, jak konkrétně.

Kolik dat máte v tuhle chvíli?

Kolo se zatím testuje od prázdnin, tedy velmi krátkou dobu na to, abychom mohli dělat konkrétní závěry. Navíc na data ještě koukáme spíš tak, jestli všechno funguje, jak má. Já jsem ale hodně zvědavý, jak to probíhá už teď, takže si data stahuji každý den.

Co bude výstupem vaší analýzy?

Budou to především doporučení pro praxi. Chceme tento typ doručování detailně popsat a pomoct ho rozšířit na další místa. V případě Pardubic jde o přípravu této alternativní dopravy, která naváže na vybudování zmíněného mikro depa. Jde o to zjistit optimální způsob provozu těchto kol, jak s nimi jezdit, kdy a kde dobíjet, jakou baterku použít, jakou optimální hmotnost zásilek nakládat, jak např. teplota okolí ovlivňuje stav baterie apod. Zajímá nás celá řada aspektů i vzhledem k optimalizaci doručovacích tras.

Proč je výhodné doručovat takto? Jsou důvody i ekologické?

Bezpochyby. Jedná se o ekologický způsob dopravy, který pomáhá snižovat emise a hluk ve městech. Počet zásilek, které se dennodenně přepravují, neustále vzrůstá. Doprava po městech sílí, a proto se řeší nejrůznější alternativy a lidé na ně začínají slyšet. Elektrokola zažívají v populaci také velký rozmach, a to s sebou přináší logické změny. V poslední době se hodně řeší udržitelnost a tento koncept do ní skvěle zapadá. Kola mají navíc celkově nízké provozní náklady.

Může být toto doručování rychlejší?

Ano, v hustém městském provozu může být kolo v některých případech rychlejší než auto, například když se využívají cyklostezky a auta stojí na červené nebo v koloně. Hodně ale záleží na trase, počtu zastávek a infrastruktuře. Dosavadní poznatky z praxe ukazují, že mikro depa přímo v centru města pomáhají doručování zefektivnit, protože zboží putuje z co nejkratší vzdálenosti.

Je potřeba ještě něco, aby tento systém dobře fungoval?

Stále budovat cyklostezky a propojovat je v jeden systém. Toto propojení musí být zároveň bezpečné pro všechny účastníky provozu. Pro nákladní kola platí stejná pravidla silničního provozu, tudíž mohou využívat vybudovanou infrastrukturu a mohou kromě cyklostezek jet klasicky po silnici.

Dovedete si představit i další využití tohoto kola?

Na stáži v Německu jsme viděli, jak nákladní kolo využívá Deutsche Post, a to nás hodně inspirovalo. Dá se použít pro nejrůznější běžné údržby ve městě nebo na úklid. V Praze nám ukazovali, že se jím dá přepravit dokonce i celá kapela. Je to dobrý dopravní prostředek také do práce. Do boxu si naložíte, co potřebujete, a jedete. Cestou se zastavíte, kde je třeba, a když jedete domů, vezmete pohodlně ještě nákup. Někteří s ním jezdí na výlety. Sám si dovedu představit jet na něm i na dovolenou, a to jsem žádný velký fanda do kol nikdy nebyl (smích).

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Adrián Zeiner

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání č. 115, v tištěné i on-line podobě.

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

true

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE

Filip Grygar odborně zaštítil seriál Úsvit atomového věku na ČT

Ing. Jan Pražák — Fri, 29 Aug 2025 10:02:51 +0000

Filip Grygar odborně zaštítil seriál Úsvit atomového věku na ČT Ing. Jan Pražák Pá, 08/29/2025 - 12:02

Filosof Filip Grygar z katedry filosofie a religionistiky FF UPCE se stal odborným spolupracovníkem série Úsvit atomového věku, kterou připravila vědecká redakce České televize. Filip Grygar se ve svém odborném zaměření věnuje filosoficko-historickým východiskům kvantové teorie a nukleární fyziky.

Dvacetidílná multiplatformní série mapuje vývoj prvních jaderných zbraní a důsledky jejich použití. Představuje hlavní aktéry, klíčová rozhodnutí i osudové chyby. Od 21. května do září ji mohou diváci sledovat každou středu na ČT24 a v podcastových aplikacích. Moderátorem je Jaroslav Zoula.

Na začátku stály rovnice a teorie, na konci doutnaly trosky Hirošimy a Nagasaki

Série Úsvit atomového věku popisuje vývoj prvních jaderných zbraní a důsledky jejich použití. Přibližuje hlavní aktéry, jejich historická rozhodnutí i omyly. Série sleduje vědecké a politické kroky, které vedly k vytvoření jaderné bomby. Ptá se, zda si vědci, vojáci a politici uvědomovali, jakou zbraň mají v rukou. Zkoumá, nakolik znali rizika radiace, jak daleko byli nacisté od vlastní bomby a zda Japonsku hrozil třetí jaderný úder.

Tvůrci se věnují i detailům, které na první pohled působí nenápadně. Vysvětlují, proč byla v Los Alamos potřeba zubní vrtačka nebo proč lékaři podali několika lidem nitrožilně plutonium. Právě tyto příběhy pomáhají vyprávět velký obraz dějin atomového věku.

Filip Grygar se v sérii objevuje v prvním, v šestém a v sedmnáctém dílu.

Foto: Česká televize
Text: Jan Pražák, Fakulta filozofická Univerzity Pardubice

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

false

Zarovnání fotky

Odshora

Variabilní obsah

Zodpovědná osoba

Jan Pražák

Pracoviště zodpovědné osoby

Propagační centrum FF UPCE

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

Pozvánka na závěrečné setkání čtvrtého ročníku mentoringového programu a neformální networking

Ing. Jana Křemenáková — Tue, 17 Jun 2025 05:00:00 +0000

Pozvánka na závěrečné setkání čtvrtého ročníku mentoringového programu a neformální networking Ing. Jana Křem… Út, 06/17/2025 - 07:00

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

tým mentoringového programu si Vás dovoluje srdečně pozvat na závěrečné setkání čtvrtého ročníku mentoringového programu, které proběhne ve formě neformálního networkingového pikniku, možná i s trochou sportu. Akce je určena pro studující doktorských programů a akademicko-vědecké pracovníky, kteří se chtějí propojit, sdílet zkušenosti a užít si příjemné odpoledne.

Kdy: čtvrtek 19. června 2025, 15:00 – 17:00 hodin
Kde: Venkovní sportoviště pod KTS (v případě nepříznivého počasí učebna 01009, budova VO Titan)

Na co se můžete těšit:

Přátelská atmosféra
Zajištěné občerstvení
Lehká sportovní aktivita (možnost zahrát si pétanque, beach volejbal)
Možnost setkat se s kolegy a navázat nové profesní i osobní kontakty

Registrovat se můžete ZDE.

Přijďte se pobavit a zakončit semestr s úsměvem.
Těšíme se na Vás!

V případě dotazů se obracejte na jana.kremenakova@upce.cz.

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

false

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Zodpovědná osoba

Ing. Jana Křemenáková

Pracoviště zodpovědné osoby

Oddělení HR Award

mentoring mentoring workshop

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE

Článek ve Forbes: Česká firma testuje novou metodu, která dokáže odhalit rakovinu

Mgr. Pavla Svítková — Fri, 28 Mar 2025 11:48:18 +0000

Článek ve Forbes: Česká firma testuje novou metodu, která dokáže odhalit rakovinu Mgr. Pavla Svítková Pá, 03/28/2025 - 12:48

Pardubický startup Lipidica zkouší u pacientů novou metodu pro odhalování nádorů. Pokud uspěje v právě probíhajícím klinickém testování, spustí revoluci v diagnostice rakoviny. Nyní firma získala vedle evropského také americký patent a potenciálně se jí tak otevírá cesta na obří trh ve Spojených státech.

Čím dříve se podaří rakovinu odhalit, tím vyšší je šance na její vyléčení. Nebo alespoň na zbrzdění rozvoje této zákeřné choroby. Jenže některé typy nádorů se zpočátku v těle rozrůstají v podstatě bez příznaků a dlouho tak unikají pozornosti.

To je třeba případ rakoviny slinivky, kterou se málokdy podaří odhalit v počátečním stadiu. Změnit by to mohla nová metoda, která nádor najde na základě analýzy kapky pacientovy krve.

Revoluční postup, sázející na detailní analýzu lipidů, tedy velmi zjednodušeně řešeno tuků, vyvinul Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice (na úvodní fotografii).

Zatím se nová metoda osvědčila při testech v laboratoři, právě pro rozpoznávání rakoviny slinivky břišní. Aby se objev mohl dostat do praxe, spojil se vědecký tým s investory a založili univerzitní spin-off – společnost Lipidica.

Dominantní vliv v ní má pardubický holding Fons JK Group, který provozuje klinické laboratoře a IT společnosti zaměřené na zdravotnictví.

Holding už do projektu investoval padesát milionů korun. Chce nápad dostat co nejrychleji do praxe a první kroky k tomuto cíli se mu již daří uskutečnit.

Státní úřad pro kontrolu léčiv povolil rozjezd klinických testů a ty s úspěchem běží od loňského podzimu. Měly by skončit v roce 2027. „S aktuální investicí zvládneme všechny potřebné kroky,“ věří Zdeněk Jirsa, předseda správní rady společnosti Lipidica.

Peníze z investice poslouží na zmiňovanou klinickou studii. „Dále umožní zajistit povinnou certifikaci metody,“ vysvětluje Jirsa.

Experti chtějí také vyvinout novou generaci vyhodnocovacího programu, který umožní, aby byla metoda snadno přenositelná k potenciálním partnerům v jiných státech.

„Na tom pracujeme ve spolupráci s firmou Stapro, která má dlouholeté zkušenosti s vývojem softwaru pro zdravotnictví a laboratorní medicínu,“ říká Jirsa.

Další investory Lipidica v tuto chvíli nehledá. Ale pokud se podaří úspěšně dokončit klinické testy, začne se poohlížet po partnerovi, který by jí pomohl proniknout na zahraniční trhy. „Prioritou budou státy, kde je metoda patentovaná,“ upřesňuje Jirsa.

Už před časem tým získal český, evropský a japonský patent. Nyní v březnu Lipidica obdržela také americký patent. Pokud se firmě podaří zvládnout klinické testy, otevřela by se jí tak cesta na rozsáhlý trh ve Spojených státech.

Letos se chce Lipidica především soustředit na klinické ověřování metody. Navázala spolupráci s patnácti zdravotnickými pracovišti po celé republice, a to včetně fakultních nemocnic. Mezi spolupracujícími nechybí Masarykův onkologický ústav v Brně, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nebo FN Hradec Králové.

Společnost Lipidica chce nabrat požadovanou skupinu účastníků studie, tedy minimálně 420 lidí s rakovinou slinivky, mají zájem i o osoby z rizikových skupin. „Hledáme je ve spolupráci s lékaři, ale dobrovolníci se nám mohou hlásit i sami,“ vysvětluje Karolína Kašparová ze společnosti Lipidica.

Časopis místo piva

Analytický chemik Michal Holčapek se teoretickému zkoumání lipidů věnuje skoro celý svůj profesní život. A před časem začal přemýšlet o tom, jak poznatky využít v praxi. Vhodnou cestu mu ukázala náhoda.

Když v roce 2010 přelétal mezi americkými městy Phoenix a Salt Lake City, chtěl si dát pivo. Naštvalo ho ale, že by za něj měl na vnitrostátním letu platit. Takže nakonec místo piva sáhl po propagačním časopise letecké společnosti, kde narazil na vcelku zajímavý populární článek o rakovině. A v tu chvíli se mu vše spojilo.

Rozhodl se zaměřit na rakovinu. Svou analytickou metodu začal upravovat tak, aby byla schopná odhalit vznikající nádor. Volba padla na slinivku, u které se metoda osvědčovala nejlépe.

Během vývoje se profesor Holčapek často dostával do náročných situací. „Několikrát jsme se pustili do věcí, se kterými jsme neměli žádnou předchozí zkušenost. Často jsme se učili za pochodu,“ podotýká.

Nová pro něj byla například práce s biologickými vzorky. „Museli jsme také vyvinout vlastní software a naučit se vícerozměrnou statistickou analýzu pro vyhodnocení dat,“ popisuje. Nyní se tým potýká s dalšími výzvami při práci pro Lipidicu i ve výzkumu.

„Potřebujeme najmout nové lidi, zejména bioinformatiky, protože v mojí skupině nemáme vhodné experty na některé důležité úkoly,“ přiznává Holčapek s tím, že se s kolegy neustále musí něco učit od zkušenějších.

Za nejnáročnější v celém procesu považuje založení spin-off firmy. „Bylo nutné udělat spoustu administrativních a právních kroků, v čemž se vůbec nevyznám,“ poznamenává. Přes obtíže tým dosáhl velkého pokroku. A Michal Holčapek uspěl také v řadě soutěží a získal i štědrou grantovou podporu.

Před dvěma lety se s metodou včasného odhalení rakoviny prosadil v prestižní grantové soutěži Evropské výzkumné rady (ERC). Na pět let získal na výzkum štědrý grant s celkovým rozpočtem téměř devadesát milionů korun.

V roce 2023 práci expertů ocenila nadace Neuron, která společnosti Lipidica udělila cenu za propojení vědy a byznysu. A tím to neskončilo. Před koncem loňského roku získal profesor Holčapek mimořádnou cenu poroty Česká hlava. Obdržel také ocenění ministra školství za mimořádné výsledky výzkumu.

Slinivka jako začátek

Krevní testy by časem mohly pomoci odhalit i další typy rakoviny. Už nyní Holčapek s kolegy zjistil, že odlišnosti ve skladbě lipidů jsou typické pro různé druhy nádorů. „Výsledky u dalších nádorů jsou jen o trochu horší než u karcinomu slinivky břišní,“ upřesňuje Holčapek.

V rámci prestižního evropského grantu nyní s kolegy sbírá ve spolupracujících nemocnicích vzorky od pacientů s deseti vybranými typy nádorů. „Po zpracování získaných dat budeme moci lépe posoudit, jak případný test designovat, aby byl přínosný pro klinickou praxi,“ říká Holčapek.

Základní představa je taková, že z jednoho vzorku krve vědci změří koncentrace více než pěti set lipidů, z čehož se pak sestaví statistické modely pro jednotlivé typy nádorů. „Během pár let uvidíme, nakolik je tento plán reálný,“ upozorňuje Holčapek.

Když má odhadnout, kam se jeho výzkum a vývoj ve společnosti Lipidica posune během deseti let, očekává velké pokroky hned v několika oblastech. „Screeningový test na včasnou detekci nádoru slinivky břišní by měl být součástí běžné medicínské praxe,“ soudí.

To vidí jako velkou prioritu i Jirsa. „V příštích pěti letech bychom chtěli pomoci prosadit screening rizikových skupin nádoru slinivky v České republice,“ říká. Plánuje také, že by s kolegy a partnery pomohli rozjet podobné plošné vyšetřování i v dalších zemích.

Rakovina slinivky totiž patří k nejzáludnějším nádorovým onemocněním. Dlouho probíhá skrytě, ale zároveň se tělem šíří rychle a brzy metastazuje. V Česku je ročně diagnostikováno zhruba 2300 nových případů. U většiny z nich je prognóza velmi špatná, s dožitím v řádech měsíců.

Zároveň Michal Holčapek předpokládá, že za deset let bude v pokročilé fázi vývoje test schopný odhalit další druhy rakoviny. Buď bude probíhat finální klinické testování, nebo by se měl zavádět do praxe.

Autorka: Eva Hníková
Text vyšel v elektronickém vydání časopisu Forbes.

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

true

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE

Nové investice zakoupené z projektu CIDET posouvají výzkum na FEI UPCE

Ing. Ivana Mlatečková — Thu, 27 Mar 2025 08:06:47 +0000

Nové investice zakoupené z projektu CIDET posouvají výzkum na FEI UPCE Ing. Ivana Mla… Čt, 03/27/2025 - 09:06

Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice pokračuje v modernizaci a rozšiřování vybavení vědeckou infrastrukturou prostřednictvím projektu CIDET (Mezisektorová a mezioborová spolupráce ve výzkumu a vývoji komunikačních, informačních a detekčních technologií pro řídicí a zabezpečovací systémy). V rámci projektu byly pořízeny dvě klíčové investice, které významně podpoří vědeckou činnost v oblasti elektronických senzorů, rádiových prvků, radarových systémů a pokročilých metod zpracování signálu.

Nově zakoupený signálový generátor umožní vědcům realizovat pokročilé experimenty v oblasti rádiových a komunikačních technologií. Přístroj poskytuje široké možnosti generování a analýzy signálů, což otevírá dveře k výzkumu, vývoji a optimalizaci efektivních algoritmů pro detekci a klasifikaci objektů, testům a inovativním řešením v oblasti rádiových systémů.

Druhou významnou investicí je výpočetní cluster, který přinese značný výpočetní výkon potřebný pro simulace, analýzu velkých dat a aplikaci metod umělé inteligence. Díky tomuto modernímu výpočetnímu prostředí budou moci vědci efektivně vyvíjet nové algoritmy pro identifikaci, klasifikaci a sledování objektů v různých aplikacích.

Projekt CIDET si klade za cíl posílení spolupráce mezi akademickou a aplikační sférou, což umožňuje rychlé uplatnění vědeckých poznatků v praxi. Pořízení nového vybavení tak představuje významný krok k dosažení těchto cílů a přispívá k rozvoji špičkového výzkumu na FEI UPCE.

Registrační číslo:

CZ.02.01.01/00/23_021/0008402

Název projektu:

Mezisektorová a mezioborová spolupráce ve výzkumu a vývoji komunikačních, informačních a detekčních technologií pro řídicí a zabezpečovací systémy

Program:

Operační program Jan Amos Komenský

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

true

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

FEI

Pozvánka na workshop "Overcoming PhD Challenges"

Ing. Jana Křemenáková — Mon, 02 Dec 2024 13:33:00 +0000

Pozvánka na workshop "Overcoming PhD Challenges" Ing. Jana Křem… Po, 12/02/2024 - 14:33

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
srdečně Vás zveme na workshop Overcoming PhD Challenges, který se uskuteční v rámci mentoringového programu.

Datum: 11. prosince 2024, 9:30 - 11:00 hod
Místo konání: budova rektorátu, zasedací místnost 4. patro

Workshop bude probíhat v anglickém jazyce pod vedením lektorů z České asociace doktorandek a doktorandů. (Jedná se anglickou a mírně rozšířenou verzi semináře, který probíhal na Univerzitní doktorské škole.)

V případě zájmu se můžete přihlásit prostřednictvím registračního formuláře.

Těšíme se na vás!

Obrázek

Rozšířit fotografii na webu UPCE

false

Zarovnání fotky

Na střed (výchozí)

Zodpovědná osoba

Ing. Jana Křemenáková

Pracoviště zodpovědné osoby

Oddělení HR Award

mentoring mentoring workshop

Typ

��ě�岹

Útvar (kvůli odkazu v přehledu novinek a odběrům na intranetu)

UPCE